Místo elfa stálo na místě prase
Jo, dopadl stejně, ale neboj za hodinu se priměníš zpět řekl jsem praseti a odešel do města

Zabiju ho.... Rozběhl jsem se za ním.
Zajímavé, že nikomu nebylo podezřelé prase běžící po náměstí.

Fajn... bleskl sem znova a vymazal mu vzpomínky na posledních 20 minut, pak jsem pokračoval dál, za dalších 5 minut se elf na náměstí přeměnil zpátky

Stál jsem na náměstí....Nebyl jsem teď právě...? .... Ertai..
____
O pár minut později
____
Támhle je....

Do psí dělohy... napadlo když sem ho viděl, ale klidně jsem se na něj usmál
Ahoj... kde ses toulal? zeptal sem se přívětivě

Ve městě jsem si koupil jed, kterej má stejnej účinek ,
jako jeho kouzlo..Jen místo na prase mění v kozla.
Namazal jsem s tím jeden šíp a střelil ho tak, aby Ertaie
jen škrábnul..To se taky stalo a během chvilky předemnou stál kozlík.
Ále..Jen tak jsem se toulal... Usmál jsem se.

Začalo mě to mírně štvát... postava, zahalená, ignorující mě ... sedící kousek přede mnou. Před mým stolem ... který jsem si jááá zabrala.
Nechci být nezdvořilá, ale míst je tu dost ... proč jste se musel zrovna posadit ke mě? Vypadám snad na to, že chci společnost? Zavrčela už jsem mírně podrážděně k postavě.

Akosi som nevedel obsediet, tak som sa vybral k baru odstrkujúc všetkých. Položil som tam obrovskú čašu ktorú som predchvílou vypil. Poobzeral som sa naokolo. Pohlad sa mi zastavil na tej elfke, ktorá ide na tú výpravu tiež. Rozmýšlal som či mám íst za nou, no nešiel som. Mala tam nejakého spoločníka, nechcel som vyrušovat.

Tajemná postava

Jistě že chceš společnost, Lielisse. Odpověděla zahalená postava.

Naštvaný výraz se mi změnil v překvapený.
Jak-jak znáte moje jméno??? Kdo vlastně jste??? Ztišila jsem u druhé věty hlas, jelikož jsem to vykřikla celkem nahlas.
Tak tohle mě opravdu zajímá ...

Tajemná postava

Otázka není kdo jsem já...Ale kdo jsi ty.. Odpověděl.

Nemluvte v hádankách .... prosím.
Opřela jsem se loktama o stůl se zaměřeným pohledem na osobu.

Hm.. Ozvalo se zpodkapuce..Nejsem tu kvuli tobě, Lielisse, ale na otázky ti odpovím... Hned po tom, co mi pomůžeš.

Jak můžu vědět, že odpovědi na otázky jsou pravdivé? Proč bych měla věřit někomu, kdo se tu jen tak objeví. Z ničeho nic v téhle né moc příjemné době?
Nedůvěřivě jsem se zamračila.
I když ... zná moje jméno... pralo se moje vnitřní já samo se sebou.

Pravda..Proč bys mi měla věřit Lielisse... Usmál se muž, poté vstal. Příjmeš ten úkol..?